Jdi na obsah Jdi na menu
 


Město Pardubice

  

 Pardubice jsou statutáním městem (správní středisko Pardubického kraje) se zhruba 90-ti tisíci obyvatel, ležící v Polabské nížině na východě Česka. Městem protéká řeka Labe, která zde má své soutoky s menšími řekami Chrudimkou a Loučnou. Pardubicemi prochází nejdůležitější železniční trať v Česku a má také své mezinárodní letiště.

Správní uspořádání

Pardubice mají 8 městských obvodů:

  1. Pardubice I – Bílé Předměstí (část), Pardubice-Staré Město, Zámek,  (část)

  2. Pardubice II – Polabiny, Cihelna

  3. Pardubice III – Bílé Předměstí (část), Studánka (část)

  4. Pardubice IV – Bílé Předměstí (část), Černá za Bory, Drozdice, Mnětice, Nemošice, Pardubičky, Staročernsko, Studánka (část), Žižín

  5. Pardubice V – Dražkovice, Nové Jesenčany, Zelené Předměstí (část)

  6. Pardubice VI – Lány na Důlku, Opočínek, Popkovice, Staré Čívice, Svítkov, Zelené Předměstí (část)

  7. Pardubice VII – Doubravice, Ohrazenice, Rosice, Semtín, Trnová

  8. Pardubice VIII – Hostovice

V současné době se správní území města Pardubice skládá z 19 katastrálních obvodů o celkové rozloze 7 772 ha.

Městský znak a městský prapor

Obrazek

Znak města je tvořen červeným štítem s bílou nebo stříbrnou přední polovinou koně ve skoku se zlatou (žlutou) uzdou.

Obrazek

Prapor města se skládá z červeného listu se stříbrnou přední poloviny koně ve skoku se zlatou uzdou ve střední části listu. Poměr šířky k délce listu je 2 : 3.

Podrobně o symbolech města

Historie

Nejstarší písemná zmínka o existenci Pardubic pochází z roku 1295, kdy byla papežem Bonifácem VIII. potvrzena stavba chrámu svatého Bartoloměje. Prvním doloženým vlastníkem Pardubic byl Púta z Dubé v první polovině 14. století. Syn pozdějšího majitele města, rytíře Arnošta z Hostýně, Arnošt z Pardubic se v roce 1344 stal prvním pražským arcibiskupem. Kolem roku 1330 byly Pardubice povýšeny na městečko.

Velkého rozmachu se město dočkalo po roce 1491, kdy Pardubice koupil Vilém z Pernštejna a začal přestavovat vodní hrad v pozdně gotickém slohu. Dal vystavět také historické jádro města tak, jak ho známe dnes. Nechal také vybudovat Opatovický kanál v nedalekém okolí Pardubic, který měl sloužit k napájení dnes neexistující soustavy chovných rybníků na Přeloučsku. V úpravách pokračovali také jeho synové Vojtěch a Jan, který však město postupně zadlužili a nakonec prodali.

Po skončení éry Pernštejnů nastal částečný úpadek města, který ještě prohloubilo několik požárů a následně Třicetiletá válka. V době Třicetileté války museli pardubičtí čelit hned třem nájezdům Švédů, ale město nakonec dokázali ubránit. Při stavbě městského valu padla mimo jiné také legendární Bílá brána na Pernštýnském náměstí. Švédové sice do samotného města nepronikli, ale přesto Pardubice při obléhání poškodili a následně vypálili hrad na nedaleké Kunětické hoře. Poté odtáhli na Hradec Králové, který při obléhání téměř vyhořel.

Výrazný rozkvět města pak nastal kolem poloviny 19. století, když v srpnu 1845 byl zahájen provoz na první české železnici z Olomouce do Prahy a Pardubice se stali velmi důležitým bodem na této trati. Tuto trať projektoval Jan Perner, rodák z nedalekých Bratčic, který byl velkým vlastencem a s působením v Pardubicích spojil velkou část svého života. Následně začal také rozmach průmyslu, když byl postaven lihovar, pivovar, Fantova rafinérie minerální olejů, Prokopova továrna mlýnských strojů a další továrny. Významný dostihový závod Velká pardubická se poprvé konal v roce 1874. V roce 1909 bylo dostavěno městské divadlo, které se posléze stalo Východočeským divadlem.

V období první republiky pardubický průmysl i kultura dále rychle rostly. Mimo jiné byly uvedeny do provozu podniky Explozia a Telegrafia (Tesla). V roce 1929 se poprvé uskutečnil závod plochodrážních motocyklů Zlatá přilba města Pardubic. V období 2. světové války se město stalo terčem několika spojeneckých náletů a při největším z nich byla zničena velká část západního předměstí (dnešní Svítkov, Popkovice, Srnojedy).

Po válce se Pardubice staly krajským městem východočeského regionu, ale o tuto pozici přišly politickým rozhodnutím několik let po nástupu komunistické diktatury. Roku 1951 byl založen Dopravní podnik města Pardubic a zajájen provoz městské hromadné dopravy. Bylo také postaveno nové vlakové nádraží. V šedesátých a sedmdesátých letech 20. století byla budována nová sídliště Polabiny, Dubina a Cihelna. Při nové výstavbě také pokračovala neuvážená regulace toku Labe a město následně postihly povodně. Poté bylo naplánováno vybudování protipovodňových opatření, ale do revoluce v roce 1989 se s jejich realizací vůbec nezačalo a dokončeny byly až v roce 2007. Minulá doba také v Pardubicích zanechala v katastrofálním stavu dopravní infrastrukturu a mnoho ekologických zátěží pro životní prostředí a s těmito problémy se dodnes město zcela nevypořádalo.

Začátkem roku 2003 po zániku okresních úřadů vznikl nový systém krajů a Pardubice se staly hlavním městem Pardubického kraje.

Odkazy:

Oficiální stránky města Pardubic